Ptačí budky do Wilsonova lesa

zpět na články

29.5.2012

Výroba budekBrzy z jara mě oslovila známá, že by chtěla do příměstkého lesa (Wilsonův les v Brně) umístit ptačí budky a jestli bych jí s tím pomohl. Tedy s výrobou i s vyvěšením. Takže jsem se dal do shánění informací o tom, jak by měla být ptačí budka pro různé druhy konstruována, jaké rozměry jsou vhodné a podobně. Zadání znělo: dvě budky pro sýkorky (sýkorník), jedna budka pro větší sovu (puštíkovník), dvě budky pro netopýry (netopýrka) a jedna budka pro středně velkého ptáka (špačkovník).

Našel jsem obsáhlé stránky o ptačích budkách, takže nemá cenu popisovat rozměry, konstrukci apod. Jsou to stránky České společnosti ornitologické (ČSO) zde (dole má seznam článků tlačítko následující... článků je tam asi 15).

Vyrobené budkyJeden den jsme věnovali společné výrobě budek. Takže se u nás sešly dvě rodiny s dětmi. Já jsem dělal nákresy a udílel pokyny a oni vyráběli. Samozřejmě jsem šel příkladem, takže jsem vyráběl prototypy :-) Byl to takový workshop. Zdaleka se nestihlo všechno, později jsem ještě tři budky dodělával. Budka pro puštíka svou velikostí připomínala boudu pro psa.

Další společná akce byla věnována vyvěšování budek. Myslel jsem si, že vyvěsit budku je pohoda, ale kdybych neměl s sebou sedák a úvazky, nevím nevím, jak bych třeba budku pro puštíka vyvěšoval. Je pořádně těžká. Fotky z výroby i z akce jsou zde. Jsem zvědavý, jaký budou mít budky u ptáků úspěch. Vyvěšovali jsme je 19. dubna. Takže letos to nemusí být valné, měly se vyvěsit dřív. Příští rok uvidíme. V druhé etapě jsem ještě vyráběl čtyři krmítka. Dvě větší na tyč, která je zabodnutá do pařezu, a dvě menší na zavěšení.

Vyvěšování budekVyvěšování budek

Nakonec přidám několik postřehů či konstrukčních specialitek, se kterými jsem se setkal:

  • Rozměry budek jsou uváděny většinou minimální (neplatí pro vletové otvory!). Takže když bude budka větší, ptáci se za to zlobit nebudou, naopak.
  • V budce může samozřejmě zahnízdit i pták, kterému stačí menší vletový otvor. Jde spíš o to, jaký je na budku „hnízdní tlak".
  • Vnitřní strana prken má zůstat nehoblovaná, nebo by měla být aspoň rýhovaná, aby se ptáci měli v dutině čeho chytat.
  • Existují konstrukční postupy, které umožňují chránit hnízdící ptáky proti predátorům, viz zde. Já se při konstrukci zmohl alespoň na lištu u vletového otvoru uvnitř budky.
  • Protože mým povoláním je stromům pomáhat, rozhodl jsem se, že budky nebudu přibíjet, ale že je přivážu, i když se to nedoporučuje. Použil jsem bavlněnou šňůru na prádlo.
  • Vletový otvor se dělá kulatý proto, že se to dobře dělá vrtákem. Ale může být i oválný nebo čtveratý. Prý je pro sýkorky vhodná i podlouhlá mezera pod střechou budky. U jedné budky jsem to použil, uvidíme, s jakým úspěchem. Taktéž nemusí být otvor uprostřed přední stěny, je to jen zvyk. Může být klidně na boku.
  • Budky se mají každoročně na podzim čistit. Je to hlavně kvůli parazitům, kteří v hnízdě přečkávají.
  • Pro čištění je konstrukčně šikovné přední prkno s výletovým otvorem udělat výklopné tak, že se vmezeří mezi bočnice a přitluče se dvěma hřebíky, které jsou proti sobě. Jak to vypadá, je vidět na obrázku zde. Přední stěna se pak zajistí třeba zahnutým hřebíkem.
  • Je výhodnější, když má střecha sklon směrem dolů k přední stěně. Vletový otvor je lépe kryt.

Jiří Zapadlo

Vyvěšování budek

Komentáře

Přidat komentář

Zde budou vystaveny vybrané zaslané otázky a naše odpovědi

Dobrý den, byli byste tak laskavi a poskytli mi radu či Váš odborný názor. Může líska obecná svými kořeny rostoucí v těsné blízkosti budovy tuto poškodit? Sousedíme s letitou poctivě postavenou stodolou. V těsné blízkosti – cca 0.5m roste řadu desetiletí líska, kterou pravidelně omlazujeme a prořezáváme. Nyní nás soused napadá že si myslí, že dochází k poškození základů. Na stavbě však není nic patrno. Jaký je Váš názor prosím?

Tak, jak se zmlazuje líska nad zemí, bude obnovovat kořeny i pod zemí. Tzn. že kořeny ve svazku odumírají a tvoří se od pařezu nové. U některých druhů keřů jsem byl svědkem pouze toho, že dělaly statické problémy u zídek a plotů s nízkými základy. Kořeny je podrůstají a s nabývající tloušťkou vyvrací. Zvláště u druhů, které se šíří agresivně kořenovými výmladky. U zdi domu s hlubšími základy dělají statické problémy zpravidla pouze stromy. Podle mého názoru: pokud líska, která roste vedle stoleté stodoly už desetiletí, se zatím nic nedělo, nebude se dít nic i nadále. Pokud budete držet keř na uzdě i nadále prořezáváním, nemělo by se nic dít.

Můžu k vzrostlému,starému modřínu nasypat asi do výše 1 m hlínu? Neublížím mu tím? Děkuji za odpověd'.

Dobrý den, rozhodně tento zásah nedoporučuji. Aktivní kořenový systém se nachází u většiny stromů ne níže než desítky centimetrů pod povrchem. Zde funguje určitý vzdušný režim, kde je pro kořeny dostatek kyslíku. Navýšení terénu o desítky centimetrů (u jílovitých půd i jednotek!) znamená v zóně aktivního prokořenění významné snížení kyslíku a dojde k odumření kořenů. Silně se omezí výživa stromu, stejně tak i stabilita. Pravděpodobně dojde brzy k odumření stromu.
Zdraví Jiří Zapadlo