Řez ovocných stromů

zpět na články

11.9.2012

Z hlediska arboristiky je ořez ovocných stromů spíše okrajovou záležitostí. Ne tak z hlediska zahrádkaření. Nicméně i já mám zahradu a pozemek, na kterém jsou ovocné stromy, takže jsem byl nucen se do těchto znalostí zakousnout. Příručky ovocnářů jsou často k ničemu (např. Řez ovocných dřevin, Kyncl). A tak je nejlepší učit se od živého (!) zahradníka-zahrádkáře. Nemáte-li nikoho takového po ruce, pak doporučuji alespoň virtuální setkání se zahrádkářem Jeromem na stránkách http://www.zahradkarjerome.cz/. Naleznete zde nejen praktické znalosti o řezu, ale dostanete se i k tajům kolem roubování, odrůd a podnoží... Sestavil jsem si z těch stránek takovou příručku, kterou naleznete zde.

Na začátek bych chtěl podoknout, že strom, pokud mu dáte prostor a nejedete na výkon - tzn. co nejvíce kvalitního ovoce, nemusíte prořez nijak hrotit. Ušetří to čas a možná i začátečnické zklamání. U stromu stačí správně vytvarovat kosterní větvení v mládí, a pak už jen čas od času (tzn. ne každý rok) provést udržovací řez.

Nejčastěji se ovšem při práci setkávám s tím, že zákazníkovi ovocňák přeroste únosné rozměry, a tak je potřeba strom zmenšit. V krajním případě pokácet, ale k tomu se často pojí další důvody: přestárlý strom, rozsáhlá poškození hnilobou, sesychání apod. Už na začátku se ten, kdo sázel, mohl zamyslet, jak velký strom se na místo vejde. Existují odrůdy nebo kombinace s podnoží, které rostou míň, některé jsou přímo trpasličí. A znovu to zopakuji: správný výběr zákrsku vám později ušetří mnoho času a práce.

Pokud si netroufáte pustit se do řezu sami, nebojte se nás kontaktovat. Tyto práce provádíme v sazbě 200 Kč/hod.

Dále zde napíšu jen několik obecných postřehů, jak strom v dospělosti ořezávat, nebo jak ho zmladit:

Jádroviny (jabloně, hrušně)

Udržovací řez

  • Obecně platí, že řežeme-li jádroviny před začátkem vegetační doby (únor, březen), reagují na to silnějším růstem dřeva a zakládáním listových pupenů. Chceme-li brzdit růst nebo podpořit spíše zakládání květních pupenů, provádíme řez později (duben, květen). Dělá se i letní detailní řez, který není nutný. S tím zkušenosti nemám.
  • Udržujeme pyramidální tvar koruny. Nenecháváme horní větve přerůst ty spodní, protože je budou zastiňovat.
  • Čím víc zakracujeme letorosty, tím bujněji obrazí(!). Když loňskou větev zjara zkrátím třeba na tři pupeny, budou zní čnít příští rok silné letorosty, kterých se budu chtít pravděpodobně zase zbavit. Nechceme-li pěstovat dřevo, ale ovoce, nezakracujeme letorosty vůbec, nebo jen málo, anebo je odstřihneme pryč celé(!).
  • Odstraňujeme větve, které vrůstají do koruny, nebo které jsou blízko sebe a rostou souběžně.
  • Letošní vlky je nejlépe odstraňovat v červnu tak, že je prostě vytrhnu, ano vytrhnu. Oproti klasickému vystříhávání vlků zjara se tím omezí růstu dalších vlků v okolí. V tomhle jsou třeba jabloně jak stohlavá saň. Strom by měl ránu po vytržení lehce zhojit.
  • Čím je boční větev starší, tím se její konec víc sklání k zemi a je přerůstána letorosty a staršími větévkami. Říká se tomu, že zababčí - zakrňuje a pomalu odumírá. Takto zababčené části odřezáváme.
  • Nenecháváme růst dva nebo více terminálů (nejvyšší větev rostoucí přímo vzhůru), vždy jen jeden, ostatní konkurenty, které jsou v blízkosti, odstraníme.

Zmlazovací řez

  • U starého stromu se snižují přírůsty a úroda. Chceme-li takový strom omladit, můžeme provést zmlazovací řez. Prodlouži se tak plodná doba a podle zdrojů (ještě nežiju tak dlouho, abych to mohl ověřit :-) ) i život stromu.
  • Řez může být různě silný. Rozhodnu-li se pro silný řez (do více než šestiletého dřeva), je lepší ho rozdělit do více roků. Pro strom to nebude takový šok. Při silném řezu se často zasahuje i do konců kosterního větvení.
  • Zmlazovací řez vedeme tak, abycho opět vytvarovali pyramidální korunu. Je dobré si třeba i napnout špagátky od místa nového sníženého vrcholu šikmo (pyramidálně) dolů. A podle špagátkové předlohy řezat.
  • Za nový vrchol vyberem nějakou vhodnou boční větev, která má tendence růst nahoru. Ostatní zbývající větve musí být níž.
  • Podobně můžeme provést řez u stromu "moc velkého", který se nám už nevejde na zahradu. Terminologicky by se to nazvalo spíš řez redukční ale výsledek je tentýž.
  • Podle nových poznatků není nutné zatírat rány nějakým přípravkem. Nebyl prokázán vyloženě pozitivní vliv na hojení a do velké rány se hniloba stejně dostane. Ale kdo je zvyklý, zatírá.

Peckoviny (meruňky, broskvoně, slivoně, třešně)

Udržovací řez

  • Řez peckovin se dělá v období kvetení, nebo plodů. Při řezu na konci zimy nebo brzy zjara mají peckoviny sklony ke klejotoku a špatně hojí rány.
  • Třešně a višně nesnáší moc dobře silnější ořez. Pokud je potřeba je proředit, nebo zmenšit, provácí se to tzv. Zahnovým řezem (Zahnův řez). Používá se i u jiných peckovin (švestky).
  • Broskvoně a někdy i meruňky se můžou tvarovat od mládí do kotlovité koruny. Je to typ koruny, kdy je odstraněn terminál a kosterní větve (tři až pět) se táhnou do stran. Růst do výšky se u každé kosterní větve brzdí pravidelným ořezem větve, která se chce stát terminálem. Větve se drží nízko tak, aby na ně člověk dosáhl. Nepotřebujete žebřík :-) Viděl jsem tak pěstovat i některé jabloně.
  • Kdo si chce pohrát s meruňkou, provádí Šittův řez.

Zmlazovací řez

  • Jak už bylo řečeno, u peckovin se provádí pomocí Zahnova řezu.

Jiří Zapadlo

Odkazy:
http://www.biosad.cz/documents/St_Bocek_Kobyli_2011.pdf
http://www.potravinovezahrady.cz/jak-osetrovat-stare-ovocne-stromy/

Komentáře

Přidat komentář