Kácení stromů vyhnilých a dutých

zpět na články

31.12.2014

Na začátku si stanovme pojmy, které jsou v článku používány (tzv. parametry pařezu):

  • Zásek (směrový zářez) – klín vyříznutý vodorovným a šikmým řezem. Vyřízne se ve směru zamýšleného pádu stromu. Obvyklé parametry záseku u zdravého stromu jsou: hloubka záseku 1/5 až 1/3 průměru kmene, výška záseku u rovně rostoucího stromu je asi 2/3 hloubky záseku.
  • Hlavní řez – vodorovný řez na opačné straně kmene. U zdravých stromů směřuje do poloviny záseku.
  • Nedořez – dřevo, které není přeřezáno hlavním řezem a ponechává se jako „pant“, kolem kterého se kmen při pádu otáčí. Obvykle se nechává při kácení minimálně 2 cm tohoto funkčního dřeva.
  • Klínování – vtloukání (kovového) klínu do hlavního řezu, které má za účel přetlačení stromu do směru pádu. V neposlední řadě i to, aby se nesevřela pila v řezu.

Nahnilost kmene poznáme většinou podle zbytnělého oddenku kmene, přítomnosti plodnic hub, dutého zvuku při poklepu a zejména podle zbarvení pilin při řezu. Stanovení postupu kácení záleží na stupni hniloby kmene a jejího rozsahu. Předem se snažíme odhalit, jak moc je strom vyhnilý a to ještě dříve než začneme se směrovým řezem. Použijeme sekeru, nebo jiný nástroj a provedeme na několika různých místech a v rozdílných výškách odstranění kůry a shnilého dřeva. Odstranění provedeme až na zdravé dřevo, abychom zjistili rozsah hniloby. Nikdy ovšem nezasahujeme hlouběji než cca 1/5 průměru stromu.

Strom má kolem kmene vrstvu hnilobou poškozeného dřeva do 1/5 průměru

Tento strom můžeme směrovat (kácet mimo směr náklonu) a dá se i klínovat. Nejprve provedeme odstranění hnilobného dřeva v místě řezu. Obecně se v těchto případech snažíme provádět řezy výše cca 1m nad zemí. Je zde předpoklad, že zde bude více pevné dřevní hmoty. Dle množství zdravého dřeva upravíme parametry pařezu. Díky odstranění nezdravého dřeva můžeme provést klínování. Pozor, pokud při provedení záseku zjistíme, že je kmen dutý, musíme zvolit jiný postup.

Kmen vyhnilý do 1/5 průměru

Nezjistitelné množství hniloby (při kterých se bojíme zakašlat, aby náhodou strom nespadl)

U těchto stromů nedoporučujeme kácet mimo směr náklonu. Neodstraňujeme kořenové náběhy, a pokud je to možné, instalujeme spínač kmene (kurtu, nebo řetěz) pro jeho zpevnění a zabránění možného rozštípnutí při kácení (velmi nepříjemné a bolestivé :-)). Zásek volíme větší a hlubší, tedy 1/3 – 1/2 průměru. Směrový řez vedeme v horní úrovni záseku a výše. Čím výše vedeme řez, tím delší jsou dřevní vlákna a nedořez více drží. Nedořez také ponecháváme větší. Klínování je většinou bezpředmětné. Pokud instalujeme tažná lana, postupujeme velmi opatrně (napínáme zvolna a postupně), hrozí rozlomení stromu, nebo jeho celkové vyvrácení!

Kmen velmi vyhnilý

Duté stromy

U těchto stromů opět použijeme stažení kmene. Neodstraňujeme kořenové náběhy ani jiné anomálie. Zásek vedeme do1/3 až 1/2 průměru kmene (použijeme ho jako „okno“ do stromu ke stanovení rozsahu dutiny). Hlavní řez vedeme v úrovni horního okraje záseku. Nedořez ponecháme silnější, dle průměru kmene a rozsahu dutiny. Raději postupně uvolňovat, než podcenit. Klínování a přesměrování bývá obtížné. Snažíme se přitom využít co nejvíce zdravou plochu dřevní hmoty.

Dutý kmen

Josef Haško

Komentáře

Zveřejňováním svých zkušeností vykonáváte bezesporu záslužnou práci, ale v pasáži kácení stromů se dopouštíte množství fatálních chyb. Pokud máte zájem, zavolejte mi na tel.: 602 538 449

By Oldřich Vykydal (neověřeno)

Přidat komentář

Zde budou vystaveny vybrané zaslané otázky a naše odpovědi

Dobrý den, byli byste tak laskavi a poskytli mi radu či Váš odborný názor. Může líska obecná svými kořeny rostoucí v těsné blízkosti budovy tuto poškodit? Sousedíme s letitou poctivě postavenou stodolou. V těsné blízkosti – cca 0.5m roste řadu desetiletí líska, kterou pravidelně omlazujeme a prořezáváme. Nyní nás soused napadá že si myslí, že dochází k poškození základů. Na stavbě však není nic patrno. Jaký je Váš názor prosím?

Tak, jak se zmlazuje líska nad zemí, bude obnovovat kořeny i pod zemí. Tzn. že kořeny ve svazku odumírají a tvoří se od pařezu nové. U některých druhů keřů jsem byl svědkem pouze toho, že dělaly statické problémy u zídek a plotů s nízkými základy. Kořeny je podrůstají a s nabývající tloušťkou vyvrací. Zvláště u druhů, které se šíří agresivně kořenovými výmladky. U zdi domu s hlubšími základy dělají statické problémy zpravidla pouze stromy. Podle mého názoru: pokud líska, která roste vedle stoleté stodoly už desetiletí, se zatím nic nedělo, nebude se dít nic i nadále. Pokud budete držet keř na uzdě i nadále prořezáváním, nemělo by se nic dít.

Můžu k vzrostlému,starému modřínu nasypat asi do výše 1 m hlínu? Neublížím mu tím? Děkuji za odpověd'.

Dobrý den, rozhodně tento zásah nedoporučuji. Aktivní kořenový systém se nachází u většiny stromů ne níže než desítky centimetrů pod povrchem. Zde funguje určitý vzdušný režim, kde je pro kořeny dostatek kyslíku. Navýšení terénu o desítky centimetrů (u jílovitých půd i jednotek!) znamená v zóně aktivního prokořenění významné snížení kyslíku a dojde k odumření kořenů. Silně se omezí výživa stromu, stejně tak i stabilita. Pravděpodobně dojde brzy k odumření stromu.
Zdraví Jiří Zapadlo