Výstup do koruny stromu - část 2. - dvoulanová technika

zpět na články

24.11.2012

Přestože je první popsaný způsob výstupu jednoduchý na vybavení, nedá se s ním vystoupit na všechny stromy (např. náklon stromu nedovolí přístup ke kmenu). Proto popíšu ještě jinou techniku. Při ní je možné pracovat a elegantně se polohovat už když člověk vystupuje nahoru.

Při výstupu na strom, u kterého jsem nohama nedosáhl na kmen, jsem si na nohu připnul pantin (nožní blokant). Nejenže krásně zvoní při chůzi jako kovbojská ostruha, je to také neocenitelný pomocník. Na lano jsem se navázal francouzským prusíkem. Výhodou je, že podle počtu otáček a křížení se dá nastavit to, jak moc bude prusík "jezdit", či naopak svírat (Pozor: záleží na průměru lana a průměru a uzlovatelnosti lanka prusíku! Chod prusíku vyzkoušejte nejdřív na zemi!). To je jeden z důvodů, proč jsem si tento uzel velmi oblíbil. Druhý důvod je ten, že ke tření využívá velkou plochu, čímž nedochází k tak velkému lokálnímu opotřebení opletu. Pod prusík jsem umístil kladku, abych mohl dobírat lano jednou rukou. A tím je celý systém v podstatě hotov, jak vidíte na obrázku č.1. Jen ještě doporučím použití karabiny s uzamykatelnou spodní částí. Při výstupu karabina stále nejezdí v oku mostu a všelijak se hloupě a hlavně nebezpečně neposunuje. Krásně sedí a pokud máte zvolenou vhodnou velikost karabiny, vejde se do ní pěkně i celý výstupový systém. Pro upevnění prusíkového systému se dají použít i kousky pryžové hadičky, jež těsně obejmou karabinu a pomohou držet oka prusíkovací smyčky tam, kde mají na karabině být.

Výstup probíhá vcelku snadno. Nohou se postavím do pantinu, v kterém je lano (obrázek č.2). Je-li vše správně nastaveno, prusík je posunut kladkou nahoru. Pak se do něj mohu posadit, čímž si uvolním nohu s pantinem, kterou opět posouvám nahoru. A tak stále dokola až se dostanu tam, kam potřebuju.

Francouzský prusíkSystém s francouzským prusíkem

Výhody:

  • Můžu pracovat již při výstupu,
  • kdykoliv můžu zahájit sestup (náhlá nevolnost, napadení vos...),
  • systém je celkem nenáročný na vybavení,
  • výstup je po laně, nejsem závislý na kmenu a jeho sklonu,
  • zvedám jen polovinu své váhy,
  • kotevní bod zatěžuji jen svou vahou.

Nevýhody:

  • Zabírám jen jednou nohou (ale druhou nohou si můžu stoupnout na první, pak zabírají obě),
  • musím urazit na laně dvojnásobnou délku, než skutečně vystupuju,
  • únavné při dlouhých výstupech,
  • výstup je pomalý,
  • při instalaci lana musím oba konce dostat do souběhu.

Josef Haško

Komentáře

Přidat komentář

Zde budou vystaveny vybrané zaslané otázky a naše odpovědi

Dobrý den, byli byste tak laskavi a poskytli mi radu či Váš odborný názor. Může líska obecná svými kořeny rostoucí v těsné blízkosti budovy tuto poškodit? Sousedíme s letitou poctivě postavenou stodolou. V těsné blízkosti – cca 0.5m roste řadu desetiletí líska, kterou pravidelně omlazujeme a prořezáváme. Nyní nás soused napadá že si myslí, že dochází k poškození základů. Na stavbě však není nic patrno. Jaký je Váš názor prosím?

Tak, jak se zmlazuje líska nad zemí, bude obnovovat kořeny i pod zemí. Tzn. že kořeny ve svazku odumírají a tvoří se od pařezu nové. U některých druhů keřů jsem byl svědkem pouze toho, že dělaly statické problémy u zídek a plotů s nízkými základy. Kořeny je podrůstají a s nabývající tloušťkou vyvrací. Zvláště u druhů, které se šíří agresivně kořenovými výmladky. U zdi domu s hlubšími základy dělají statické problémy zpravidla pouze stromy. Podle mého názoru: pokud líska, která roste vedle stoleté stodoly už desetiletí, se zatím nic nedělo, nebude se dít nic i nadále. Pokud budete držet keř na uzdě i nadále prořezáváním, nemělo by se nic dít.

Můžu k vzrostlému,starému modřínu nasypat asi do výše 1 m hlínu? Neublížím mu tím? Děkuji za odpověd'.

Dobrý den, rozhodně tento zásah nedoporučuji. Aktivní kořenový systém se nachází u většiny stromů ne níže než desítky centimetrů pod povrchem. Zde funguje určitý vzdušný režim, kde je pro kořeny dostatek kyslíku. Navýšení terénu o desítky centimetrů (u jílovitých půd i jednotek!) znamená v zóně aktivního prokořenění významné snížení kyslíku a dojde k odumření kořenů. Silně se omezí výživa stromu, stejně tak i stabilita. Pravděpodobně dojde brzy k odumření stromu.
Zdraví Jiří Zapadlo