Výstup do koruny stromu - část 3. - footlock

zpět na články

24.1.2013

Dnes si popíšeme jednu z klasických výstupových stromolezeckých technik a to footlock. Ve volném překladu to znamená nožní zámek. A ten je také hlavní součástí této výstupové metody.

Footlock

Jedná se vlastně o jištěný šplh na laně s přírazem. Základem je opět nahodit do dostatečně silného kotevního bodu, dostat lana do souběhu (ať už s použitím kambiumsaveru nebo bez něj) a vyzkoušet kotevní bod tím, že se na něj zavěsíme i s pomocníkem. Nyní máme obě dvě lana před sebou. Dvě lana z toho důvodu, že šplh po jednom tenkém laně je velmi náročný. Pokud šplháme po dvojitém laně, lépe se nám drží a lépe se používá tzv. nožní zámek. K jištění v tomhle případě použijeme Klemheistuv uzel (obrázek č.1), jež je uvázán přes obě lana. (Dále ho budu nazývat také prusík. Horolezci dobře ví, že skupině svěrných uzlů se říká prostě prusíky.) Při jištění se svěrným uzlem, nesmíme mít ruce nad ním. Proto musí být smyčka či úvazek natolik dlouhý, abychom jej mohli sunout rukama nad sebe. Což si vyzkoušíme tak, že přistoupíme k lanu a uzel posuneme tak vysoko, jak jen dosáhneme. I v této poloze doporučuji, aby byl úvazek ještě trošku volný. Uzel nejdříve vyzkoušíme tím, že se do něj zavěsíme. To, jestli bude uzel dobře fungovat, záleží na průměru lana a průměru a uzlovatelnosti lanka svěrného uzlu. A nyní jsme připraveni pro výstup. Doporučuji si před výstupem zkontrolovat, že máte osmu, protože ta je nezbytná k sestupu :-).

Samotný výstup je prostý. Sevřu lana oběma rukama pod svěrným uzlem a přitáhnu se. Nohy skrčené zvednu co nejvýše před sebe a sevřu mezi nimi lana tak, aby jedno chodidlo bylo lany obtočeno a druhé klenbou přitláčelo lana k nártu spodního chodidla (Z popisu je to určitě jasné, že? :-) Tak jo, tady je obrázek č.2). Následně se postavím a rukama poposunu svěrný uzel nahoru. A tak stále dokola až se dostanu do požadované výšky. Chce to pouze cvik a sílu. Pokud potřebuji delší dobu stát, třeba dát na stranu větve, mohu kolem chodidla obtočit lano dvakrát a tím dosáhnu většího tření a pevnějšího sevření.

Pokud chci sestoupit, ať již z jakéhokoliv důvodu, musím se pověsit do svěrného uzlu, nainstalovat osmu pod něj tak, aby až se postavím do lan sevřených jako když šplhám nahoru, byl schopen dosáhnout na uzel. Před tím ovšem uchopím lano pod osmou (což je z hlediska bezpečnosti nutné, ale taky dost náročné) a teprve potom stáhnu uzel až k osmě. Pomalu povoluji nožní sevření, až zůstanu viset v osmě. Klemheist mi slouží jako bezpečnostní prvek (obrázek č.3).

Je krajně nebezpečné sestupovat na svěrném uzlu, pokud svírá dvě lana. A pokud v tomto prusíku visím, asi se mi ho ani nepodaří povolit. Nebezpečné je to z toho důvodu, že může dojít k selhání svěrného uzlu na dvoulanu - může se povolit tak, že už se v případě potřeby sám neutáhne.

KlemheistNožní zámek aneb, jak si stoupnout do lanaPři sestupu se musí navléknout osma, cvaknout se do osmy, stoupnout si do lana, povolit uzel a pomalu se spouštět.

Výhody:

  • Jedná se o jednu z nejrychlejších metod výstupu,
  • kotevní bod zatěžuji pouze svou vahou,
  • je nenáročný na vybavení.

Nevýhody:

  • Fyzicky náročný,
  • náročný na správnou techniku (v případě postavení se jen do jednoho lana, nepříjemné projetí)
  • záleží více než kdy jindy mít vyzkoušené lanko prusíku, aby byla jistota, že prusík neproklouzne.

Alternativa A

Jednou z alternativ této metody výstupu je místo svěrného uzlu použít blokant zvaný Ascentree. Je to mechanická pomůcka, u které nemusím mít tak vypilovanou techniku a při správném použití je spolehlivější než prusík. Skládá se vpodstatě ze dvou ručních blokantů spojených k sobě. Tato pomůcka nám umožňuje pohodlnější výstup, protože se nedržíme křečovitě lana, ale pohodlně za madla, jež jsou komfortnější.

Výhody:

  • Větší pohodlnost (madla),
  • jednodušší odpočívání při výstupu - plynulejší chod blokantu, než svěrného uzlu.

Nevýhody:

  • Finanční náročnost vybavení.

Alternativa B

Má mnohem větší potenciál a je bezpečnější a multifunkční. Tu ale prozradím až příště.

Josef Haško

Komentáře

Přidat komentář

Zde budou vystaveny vybrané zaslané otázky a naše odpovědi

Dobrý den, byli byste tak laskavi a poskytli mi radu či Váš odborný názor. Může líska obecná svými kořeny rostoucí v těsné blízkosti budovy tuto poškodit? Sousedíme s letitou poctivě postavenou stodolou. V těsné blízkosti – cca 0.5m roste řadu desetiletí líska, kterou pravidelně omlazujeme a prořezáváme. Nyní nás soused napadá že si myslí, že dochází k poškození základů. Na stavbě však není nic patrno. Jaký je Váš názor prosím?

Tak, jak se zmlazuje líska nad zemí, bude obnovovat kořeny i pod zemí. Tzn. že kořeny ve svazku odumírají a tvoří se od pařezu nové. U některých druhů keřů jsem byl svědkem pouze toho, že dělaly statické problémy u zídek a plotů s nízkými základy. Kořeny je podrůstají a s nabývající tloušťkou vyvrací. Zvláště u druhů, které se šíří agresivně kořenovými výmladky. U zdi domu s hlubšími základy dělají statické problémy zpravidla pouze stromy. Podle mého názoru: pokud líska, která roste vedle stoleté stodoly už desetiletí, se zatím nic nedělo, nebude se dít nic i nadále. Pokud budete držet keř na uzdě i nadále prořezáváním, nemělo by se nic dít.

Můžu k vzrostlému,starému modřínu nasypat asi do výše 1 m hlínu? Neublížím mu tím? Děkuji za odpověd'.

Dobrý den, rozhodně tento zásah nedoporučuji. Aktivní kořenový systém se nachází u většiny stromů ne níže než desítky centimetrů pod povrchem. Zde funguje určitý vzdušný režim, kde je pro kořeny dostatek kyslíku. Navýšení terénu o desítky centimetrů (u jílovitých půd i jednotek!) znamená v zóně aktivního prokořenění významné snížení kyslíku a dojde k odumření kořenů. Silně se omezí výživa stromu, stejně tak i stabilita. Pravděpodobně dojde brzy k odumření stromu.
Zdraví Jiří Zapadlo