Výstup do koruny - část 4. - kombinace jednolanové a dvoulanové techniky

zpět na články

5.2.2013

V minulém článku (Výstup do koruny 3) jsem slíbil, že popíšu další alternativu klasického výstupu pomocí footlocku. Při této alternativě si na stromě vybudujeme dva kotevní body - výstupové lano, které tu bude pro případ výstupu dalšího lezce, a nezávislé kotvení dvoulanového systému, na kterém budeme pracovat, respektive (varianta 2 a 3) jeden kotevní bod se dvěma výstupovými lany. Bude to sice pracnější při chystání na zemi, ale zefektivní to následnou práci v koruně.

Nejdřív ještě jedna poznámka k bezpečnosti. Při výstupu, práci v koruně, převazování, zkrátka vždy, musíte být alespoň jedním prvkem stoprocentně jištěni, tak, aby v případě uklouznutí, pádu, ztrátě rovnováhy... vás tento prvek bezpečně zajistil! To ještě není vše: pád nesmí být dlouhý a pádový faktor nesmí být vysoký. Při práci s pilou vždy používáme dva nezávislé jistící body. Bezpečnosti budeme ještě věnovat nějaký ten článek.

Již jen instalace tohoto systému je jednoduchá, protože nemusíme dostávat lana do souběhu. Instalujeme jednoduché lano tak, jako bychom lezli po jednom laně nahoru. Tedy: přehodíme nahazovací lanko přes budoucí kotevní bod (kotevní bod výstupového lana). Dokonce není na škodu, pokud lanko projde více větveními. Je-li totiž pod správným úhlem, může být na poslední rozvětvení, na kterém budeme viset, kladena poměrně menší síla (ale o rozložení sil někdy jindy...). Prochází-li lano více větveními, bude další větvení záložním kotevním bodem v případě selhání prvního kotevního bodu.

Při každé instalaci lana v tenčí vidlici je potřeba kotevní bod zkontrolovat tím, že se na něj zavěsíme i s pomocníkem a lanem zacloumeme!

Varianta 1

V tu chvíli, kdy nám projde lano požadovanou rozsochou, a máme jistotu, že nám vystačí zpět na zem i s tím, že budem moct lano ovázat kolem stromu a tím ho zajistit, uděláme následující věc. Na druhém prameni, po kterém budeme vystupovat, uvážeme uzel nazvaný „Alpský motýl“, také motýlek (obrázek 1). Uzel jsem zvolil z toho důvodu, že podporuje přímý průchod lana a hlavně nosnost lana zůstává na 60% až 75%. Což je víc než u osmičky, kde se nostnost sníží na 45% – 58%. Do toho očka připneme naše lezecké lano s již navázaným a vyzkoušeným lezeckým systémem (obrázek 2). Způsobů připnutí je hned několik. Můžeme buď použít karabinu, v tom případě doporučuji dvě a nacvaknuty se zámky na opačnou stranu. Je to z důvodu, že při vytahování často prochází větvemi a listím a ne vždy přesně vidíme kudy. Takže by v krajním případě mohlo dojít k vypadnutí lana z karabiny. Proto doporučuji použít kroužek. Je mnohem univerzálnější, a hlavně se nemůže otevřít jako karabina. Jen je nutné ho navléct na lano a pak teprve uvázat motýlka a to je pracnější. K navázání lezeckého lana používáme dvojitou rybářskou smyčku. Teď již jen vytáhneme tento systém do požadované výšky. Vhodné je, aby se dalo hned u systému stoupnout na větev.

Uzel motýlekSystém připlý na lanu

Jediné co nám zbývá, je vylézt si pro svůj lezecký systém, jež na nás čeká nahoře (pomocí footlocku, viz předchozí díl). Jsme tedy nahoře, stojíme na větvi, na dosah máme nachystaný lezecký systém. Připnem se kmenovou smyčkou ke kmeni (!) a teprve potom se můžeme odvázat od výstupového lana. Odvážeme nachystaný lezecký systém. Vezmeme si kambiumsaver a dáme ho do vhodné vidlice (kotevní bod pracovního lana), co je nadosah. Do kambiumsaveru pak navážeme předchystaný dvoulanový systém, do kterého se cvakneme a můžeme zahájit práci v koruně.

Ještě k výstupu: pokud nemůžeme použít nožní zámek (mokro; bláto; nevhodná obuv - zapomenu si lezecké boty a mám jen polobotky), můžeme použít nožní blokant „Pantin“, což činí tento výstup velmi pohodlný. (Pantin nesmíte použít u klasicky instalovaného dvoulana, protože byste si tahali jeden pramen lana nahoru a druhý dolů.) Také lze vystoupat klasickým jednolanovým způsobem pomocí blokantů a na druhé lano si dát zajištění (např. Locker nebo Asap).

Jak už jsem psal, velkou výhodou při následné práci ve dvoulanu je to, že při práci máme pořád výstupové lano nachystáno mimo a tak ho ostatní mohou použít pro výstup nebo záchranu, či rychlý sestup v případě nouze.

Varianta 2

Druhou variantou je použít výstupová lana dvě a spojit je prostřednictvím kroužku a rybářských smyček tak, jak vidíme na schematickém obrázku 3. Dole pak zbyde více volného kotvícího lana. Po výstupu footlockem si uvážeme dvoulanový systém (tak jak je popsáno ve variantě 1), obě výstupová lana zůstanou poté volná. V případě nouze (zranění) může pomocník na zemi využít volný zbytek kotevního lana a zraněného spustit přímo. Anebo, pokud je zraněný připoután k větvi kmenovou smyčkou a není možné ho spustit, může pomocník po volných pramenech vystoupit nahoru a začít tak rychle záchrannou akci.

Také se dá kroužek nahoře využít jako kotevní bod pro dvoulanovku a připnout do něj kladku. Jen musím upozornit, že lano probíhá hladčeji a je nutné tomu přizpůsobit svěrný uzel.

Varianta 3

Nahoru nainstalujeme výstupová lana tak, jak je popsáno ve variantě 2, pracovní lano si neseme na sedáku. Po lanech vylezeme nahoru a kotevní bod si vytvoříme takto: na jedno z výstupových lan uvážeme klasickým prusíkem nekonečnou smyčku s dvěma kroužky (viz obrázek 4 a obrázek 5), nebo s dvěma karabinami, nebo s kladkou. Osobně preferuji kroužky, protože jsou méně choulostivé k selhání a v podstatě je to jako kambium saver a proto nemusím upravovat svůj systém. Potřebuju-li vystoupit výš, vrátím se zpět k lanu a pokračuju ve výstupu. Prusík nemusím odvázat, jen jej povolit a sunout po laně nahoru. V požadované výšce ho utáhnu a zkontroluju. Pak se můžu přepnout do svého lezeckého systému a výstupový nechat na výstupovém laně.

Dvě výstupová lana na kroužkuPrusíkovací smyčka s okyDvoulanový systém uvázany na prusíku

Proč jsem vlastně chtěl na začátku uvázat dvě výstupová lana, když stačí použít jen jedno? Je to z toho důvodu, že když budu z jednoho lana pracovat někde bokem v koruně, vychýlím ho z přímé osy. A pokud by po něm chtěl někdo vystoupit, stahoval by mě zpět k původní ose. Proto je tam druhé lano, které umožní výstup i práci nezávisle na vás. A to je výhoda.

Josef Haško

Komentáře

Krásně zdokumentované. Ja se zabývám geocachingem a trochu se strácím v tom, co je to "lezecký systém" a jak máte vlastně všechny ty lana uvázané a kotvené. Můžete to trochu ještě upřesnit např. schématickým obrázkem?
Já mám na lezení vzhůru a spouštění Jimar a Grigri. Lezecký systém je asi pro pohyb v koruně stromu. Co je jeho principem?
Děkuji

By Petr (neověřeno)

Omlouvám se za pozdní odpovědi, musel jsem na stránkách vyřešit nějaké problémy s komentáři.
V terminologii, co používáme na těchto stránkách, nazýváme lezeckým systémem to, co je vidět na posledním obrázku v článku. To co je navázané na žlutém laně. Ten prusík se jmenuje francouzský (má více názvů, tohle je jeden z typů francouzských prusíků). Na karabině je ještě do prusíku a lana vložena kladka tak, aby šlo lano dobře dobírat. Je to vlastně hlavní část dvoulanového lezeckého systému. Jeden konec lana s okem je cvaknutý do karabiny, druhý konec lana se pak vrací přes prusík.
Na takovém systému se dá vystupovat (s pantinem) - člověk zvedá jen polovinu svojí váhy a nebo spouštět. Když si ten systém dobře vyladím, je poměrně citlivý a dobře se s ním chodí po větvích (popouštění i dobírání). Samozřejmě výstup je fyzicky náročnější, než za pomocí Jumaru a dalších šplhadýlek na klasickém jednolanovém výstupu, ale zase se nemusí nic přecvakávat, jde to nahoru i dolů hned.

By jiri.zapadlo

Mohl byste prosím vice rozepsat použití :
Odvážeme nachystaný lezecký systém. Vezmeme si kambiumsaver a dáme ho do vhodné vidlice (kotevní bod pracovního lana), co je nadosah. Do kambiumsaveru pak navážeme předchystaný dvoulanový systém, do kterého se cvakneme a můžeme zahájit práci v koruně.
Není mi to úpně jasné.
Děkuji

By Šimoník (neověřeno)

Podívejte se na obrázek č. 2. (žluté lano mohlo být přicvaknuté k lanu karabinou - je to praktičtější). Stojím po výstupu do koruny stromu u tohohle spletence, jištěný pouze na kmenové smyčce. Červené lano tam visí jako výstupové. Žluté si odcvaknu a dám do kambiumsaveru jako dvoulanový systém. Do něho se potom přecvaknu a pohybuju se na něm.

By jiri.zapadlo

Málokde se najde takovejhle přehledně zpracovanej návod pro stromolezení, i po letech za něj díky. Chci se už konečně pustit do T5ek a tak začínám řešit výbavu na stromolezení a chci se zeptat, jestli je tahle brzda http://www.worksafety.cz/2169-singing-rock-singing-rock-sir-slanovaci-br... na 12mm lana dostačující z hlediska bezpeřčnosti, resp. jestli nejít do silnějšího lana a tím pádem i jiné brzdy...

By Spider87 (neověřeno)

Přidat komentář

Zde budou vystaveny vybrané zaslané otázky a naše odpovědi

Dobrý den, byli byste tak laskavi a poskytli mi radu či Váš odborný názor. Může líska obecná svými kořeny rostoucí v těsné blízkosti budovy tuto poškodit? Sousedíme s letitou poctivě postavenou stodolou. V těsné blízkosti – cca 0.5m roste řadu desetiletí líska, kterou pravidelně omlazujeme a prořezáváme. Nyní nás soused napadá že si myslí, že dochází k poškození základů. Na stavbě však není nic patrno. Jaký je Váš názor prosím?

Tak, jak se zmlazuje líska nad zemí, bude obnovovat kořeny i pod zemí. Tzn. že kořeny ve svazku odumírají a tvoří se od pařezu nové. U některých druhů keřů jsem byl svědkem pouze toho, že dělaly statické problémy u zídek a plotů s nízkými základy. Kořeny je podrůstají a s nabývající tloušťkou vyvrací. Zvláště u druhů, které se šíří agresivně kořenovými výmladky. U zdi domu s hlubšími základy dělají statické problémy zpravidla pouze stromy. Podle mého názoru: pokud líska, která roste vedle stoleté stodoly už desetiletí, se zatím nic nedělo, nebude se dít nic i nadále. Pokud budete držet keř na uzdě i nadále prořezáváním, nemělo by se nic dít.

Můžu k vzrostlému,starému modřínu nasypat asi do výše 1 m hlínu? Neublížím mu tím? Děkuji za odpověd'.

Dobrý den, rozhodně tento zásah nedoporučuji. Aktivní kořenový systém se nachází u většiny stromů ne níže než desítky centimetrů pod povrchem. Zde funguje určitý vzdušný režim, kde je pro kořeny dostatek kyslíku. Navýšení terénu o desítky centimetrů (u jílovitých půd i jednotek!) znamená v zóně aktivního prokořenění významné snížení kyslíku a dojde k odumření kořenů. Silně se omezí výživa stromu, stejně tak i stabilita. Pravděpodobně dojde brzy k odumření stromu.
Zdraví Jiří Zapadlo